Desetiletý kluk Vlček se vydá se svou matkou a svým bratříčkem za jejich rodem. Rod odešel už na jaře , ale oni museli zůstat kvůli jejich otci který chytil vážnou nemoc a cestu by neušel. Jejich otec nakonec podlehl nemoci, a tak se museli vydat na dlouhou cestu za jejich rodem. Rod slíbil, že půjde pořád podél řeky , takže věděli kam jít. Po celou cestu je nejvíc trápí hlad vlci a občas I jiné rody. Dvakrát se stalo že vlčka zajaly cizí rody (málem umřel). Svantovít (jejich hlavní bůh) je, ale pocelou namáhavou cestu ochraňoval. Nakonec dorazili na palouk, kde si celý vyčerpaní chtěli odpočinout. Vlček si myslel , že už určitě nejsou daleko od rodu. Zapálili oheň a usnuly. Hlídka rodu uviděla kouř a pověděla náčelníkovi(Čechovi),náčelníku asi se blíží nepřátelé z lesa se kouří. Náčelník vyslal dva zvědy. Zvědi se dlouho nevraceli ,už se o ně báli , ale najednou se z lesa vynořili a táhli za sebou malé sáňky a na nich Vlčkova bratříčka a matku,Vlčka nesli zvlášť. Mysleli si že jsou mrtví ,ale když je zabalili do deky tak se rozkašlali a začal dýchat. Dokázali to, došli za rodem.
